AUTOMATIZACE SPOJOVACÍHO PROCESU

Automatizace

Šicí stroje na vyšívání knoflíkových dírek

Šicí stroje na tvarové šití

Tekutinové pohony

Laboratorní úlohy

Automatizační prvky šicích strojů

Šicí stroje na přišívání prvků

Jednoúčelové šicí stroje

Prvky - FESTO

Použitá literatura

Funkcí automatizačních prvků je po spuštění stroje samostatně řídit průběh celé požadované technologické operace a po ukončení dané operace šicí stroj zastavit. Mezi základní automatizační prvky šicích strojů patří:

Vačka – je mechanický  prvek, který řídí funkční a kontrolní prvky jako např. přesekávací zařízení, odstřih nití, činnost spojky a spínačů. Uplatňují se především při obšívání knoflíkových dírek.

Transportní zařízení a zásobníky – patří mezi automatizační prvky zabezpečující plynulost výrobního procesu např.:

• zásobníky střihových součástí a přípravy - umožňuje plynulost podávání a umisťuje se v blízkosti šicího stroje

• zařízení na snímání střihových součástí - slouží k nakládání střihových součástí do zásobníku, ke snímání, k odložení střihových součástí, např. výkyvný nebo posuvný odkladač

• zařízení na upínání šitého materiálu a přípravy – druhy upínání: šablony, soustava válečků, přítlačný rámeček, upínací čelisti, upínací desky, které se otevírají nebo zavírají ručně, mechanicky nebo automaticky

• zařízení pro mezioperační dopravu – umožňují přesun zpracovaných částí výrobku v jednoúčelovém šicím stroji anebo na automatizované lince.

Elektromagnetické vodící šablony a fotočlánky – sledují předepsaný tvar šití. Přenášejí pohyby na vlastní podávací mechanizmus šicí jednotky pomocí servomotoru. Uplatňují se především pro tvarové šití, při šití menších oděvních součástí jako např. manžety.

Ovládací automatizační prvky – umožňují rychlejší a pohotovější připravenost šicích strojů na požadovaný úkon. Ovládání je založeno na principu mechanickém, elektromagnetickém anebo pneumatickém. Čidlem sloužícím k ovládání může být fotočlánek, relé, apod. Na šicích strojích lze použít ovládací prvky na:

• zastavení a spuštění stroje – jednoúčelový šicí stroj se uvede do chodu po vložení střihové součásti pod přítlačnou patku, tím střihová součást pokryje fotočlánky, který reaguje na světlo a spojí nebo rozpojí kontakty hnacího motoru.

• nastavení požadované polohy jehly – po ukončení šití se stroj zastaví tím, že spojka přibrzdí, odkloní se od hnacího elektromotoru a pomocným elektromotorem se hnací motor dotočí tak, aby byla nastavena požadovaná poloha jehly.

• na ovládání přítlačného ústrojí – používá se kolenní páka nebo pedál, v současnosti se mechanické nahradily elektromagnetickými nebo pneumatickými, řešení je stop-motory nebo servomotory.

• na ovládání špatného chodu

Funkční automatizační prvky lze použít:

• na výměnu cívek spodní nitě – automatickou výměnu cívky spodní nitě i v průběhu šití nalezneme u průmyslových vyšívacích strojů,

• odstřih šicího materiálu (šicí nitě) – uskutečňuje se nožem (spíše soustavou nožů), je založený na mechanickém, pneumatickém a elektrickém principu. Impuls je dán tlačítkem, fotočlánkem nebo automaticky po skončení operace.

• ořez a přeseknutí šitého materiálu – provádí se vertikálním, horizontálním, šikmým nebo kotoučovým nožem,

• navolňování šitého materiálu – toto zařízení umožňuje posuv vrchního a spodního materiálu a to speciální přítlačnou patkou a zoubkovým podáváním.

• vedení materiálu do tvaru švu – pro rovné šití postačí ústrojí pro posuv šitého materiálu, materiály je možné vést do tvaru švu pomocí mechanické nebo elektromagnetické vačky anebo optickým sledováním dané křivky (fotoelektrické zařízení),

Kontrolní automatizační prvky – sledují a kontrolují průběh operace. Při zjištění vyskytující se chyby, umožní prvky této skupiny okamžité zastavení stroje. Patří sem např. kontrola:

• přetrhu vrchní nitě – napínací pérko vrchní nitě při porušení přestane kmitat, přitlačí se k pevnému kontaktu a tím se dává signál synchronizátoru na hlavním hřídeli, který reaguje zastavením stroje,

• přetrhu spodní nitě – při přetrhu spodní nitě nenastane provázání a vrchní niť je unášená ve směru posuvu šitého materiálu a zdvihem přítlačné patky k pevnému kontaktu s relé, je tedy uvedené do činnosti zařízení pro zastavení stroje,

• obsahu cívek spodní nitě – kontaktní princip, kontakty jsou umístěny v pouzdru cívky spodní nitě, po vyčerpání celé zásoby spodní nitě se kontakty spojí a relé uvede do činnosti zařízení pro zastavení stroje,

• obsahu výstužné nitě a obsahu cívek tkanic a pásků – pracují na principu pohyblivého a pevného kontaktu

• přerušení operace – pracují na principu mechanickém anebo kontaktním elektrickém.

Pohony u šicích strojů  jsou elektrické a obstarávají hlavní pohybu umožňující samotné šití. Jde o hnací jednotky (motor pohání hlavní hřídel šicího stroje), krokové motorky, podporují hlavně posuv díla, pneumatické, zajišťují pomocný pohyb vedlejších operací stroje (jako např.: zdvih patky, posun šitého díla, odstřih nitě atd.) a elektromagnetické, zajišťují stejný pohyb jako pohon pneumatický.

Hlavni pohony šicích strojů

Hlavní hnací jednotkou šicích strojů jsou motory, které ovládají nejdůležitější část šicích strojů a to hlavní hřídel. Motory šicích strojů dělíme na:

• Spojkový motor – je to asynchronní třífázový elektromotor, dá se použít u většiny průmyslových šicích strojů. Nelze regulovat přesně otáčky ani polohu zastavení,

• Stop motor – je to spojkový elektromotor tří fázový s elektricky řízenou spojkou  a brzdou, 

• Ac servomotor – je nejvíce využívaný jednofázový elektronický servomotor, má nižší spotřebu energie a je nejčastěji používaný na elektronicky řízené šicí stroje. Umožňuje regulaci otáček, počtu otáček a polohy zastavení jehly.  

• DC servomotor

Krokový motor

Řadí se do skupiny přídavných zařízení, lze ho do stroje přimontovat k vykonání nějakého úkonu např. nejčastěji k posuvu materiálu. Je přesný až na 0,1 milimetr (dále jen „mm“) a citlivý na posuv „necukne“. Ve spojení s Ac servomotorem muže dojít k velké programovatelnosti stroje. Ovládání krokovými motory je kvalitnější než ovládání elektromagnetickými nebo pneumatickými pohony. U automatických šicích strojů se krokové motory používají s pneumatickými písty, pro zkvalitnění pomocných operací jako např.: posuv materiálu a přitlačení přítlačnou patkou.

Elektromagnet

Elektromagnet pracuje na přívodu elektřiny, vtahováním jádra elektromagnetu, nevýhodou je menší rychlost, vetší hlučnost, hmotnost a horší možnost zástavby do stroje. Je univerzálnější a praktičtější, neboť elektřina je vždy přivedena ke stroji. Patří do skupiny přídavných prvků, které slouží, jako pohon ke spouštění rámečku, posuvu přítlačného ústrojí, odstřihu nití.

Pneumatický motor

Pneumatický motor patří mezi tekutinové pohony, je malý, lehký a  tichý. Ke stroji musí být přiveden stlačený vzduch z kompresoru. Je žádanější, lacinější než elektromagnet. Používá se jako přídavné zařízení k vykonání pohybových úkonu stroje například zdvih přítlačného rámečku nebo patky, posuv šitého materiálu, odstřih nití, proseknutí nožem šité dílo. Stlačený vzduch z kompresoru silou působí na píst, z jedné straně nádoby přenese píst na druhou stranu, a dá pokyn k vykonání operace. Tlak stlačeného vzduchu se reguluje ručním ventilem. Po pokynu k vykonání úkonu se pneumatický píst uvolní a vypustí stlačený vzduch, který působí silou na kladku, která dá pokyn k vykonání úkonu.

Pohony (stop motor, krokový motor, elektromagnet a pneumatický píst) zajišťují pohyb některých přídavných zařízení jako je např. zdvih rámečku, posuv materiálu, odstřih nití, průsek šitého materiálu atd.

V současné době vyžaduje oděvní průmysl nové moderní typy šicích strojů. Stále více a častěji se používají stroje, které vykonávají část nebo celou operaci bez zásahu obsluhy. Nazývají se stroje s automatizačními prvky. Po ukončení operace se stroj automaticky vypne. Obsluha pouze uvede stroj do pohybu a předkládá šitý materiál.

Můžeme je dělit do čtyř základních skupin:

 FRVŠ 2527/2009

Domů

Ing. Katarína Zelová